ZX Spectrum a Gamacentrum 01

Úvod

Při uklízení sklepa jsem narazil na zakonzervovanou tiskárnu Gamacetrum 01, kterou jsem tam někdy okolo roku 1995 odložil a neodolal jsem, abych opět nevyzkoušel. Vlastnosti, nebo spíše dobová neotesanost výrobku, typická pro některé socialistické výrobky mne překvapila (čest světlým výjimkám). Pamatoval jsem si zařízení trochu lépe, než ve skutečnosti vypadá a funguje.

Základní vlastnosti

• formát papíru A4
• rozlišení - podle manuálu k programu Desktop max 416px na řádek, přibližně okolo 62dpi
• rychlost dle popisu prý až 25 znaků/s, určitě je rychlejší než BT100 - viz video
• rozhraní - signály TTL
• tiskárna má minimum elektroniky, prakticky jen zesilovače a oddělovače, vše řídí počítač k němuž je tiskárna připojena
• 2 jehly vedle sebe ve vzdálenosti 1/2 šířky stránky
• posun tiskové hlavy pomocí šroubu s nekonečnou drážkou
• posun papíru pomocí elektromagnetu, který šťouchá do ozubeného kola se zarážkou, viz foto

Svým způsobem se jedná o zajímavý výrobek. První dojem - tiskárna samotná je velmi těžká ačkoli je relativně malá, viz srovnání s ostatními tiskárnami. Položil jsem vedle sebe na stůl složenou Aritmu 0507, XY4160, Deskjet 340 a Gamacentrum 01 - ani jedna rozměrově výrazně nevyčnívá, ani jednu nelze označit za velkou, ale Gamacentrum 01 je jednoznačně nejtěžší - hmotnost skoro 6kg, hned v závěsu, přesto citelně lehčí, je Aritma 0507, pak XY4160 a tiskárna Deskjet 340 s hmotností lehce přes 2kg vč. akumulátoru (na webu je udávaná hmotnost okolo 1,5kg).

Kromě hmotnosti zaujme masivnost provedení. Šasi tiskárny je z ocelového plechu, vnitřní konstrukce z 5mm černě eloxovaného hliníku, kryt 4mm plexi (alias PMMA, Umaplex ...). Opracování nevalné, řezané díly jsou zubaté od použitých nástrojů, svary plechu nepěkné, lak se zdá být tenký a místy nezasahuje do spár (z vnější pohledové strany), dokonce i kladka na motoru a posuvovém šroubu má drobné ostré otřepy. Celá tiskárna prostě vypadá, jako by ji vymýšlel a vyráběl kovář ve spolupráci se silnoproudařem a ještě je to moc nebavilo. Těžko říct, proč jsou některé části provedené tak robustně (šroub, konstrukce) a přitom papírem hýbe hřídelka na které jsou navlečené silikonové bužírky a z druhé strany papír zajišťuje tenká hřídelka na níž prokluzují pertinaxové trubičky zajištěné proti axiálnímu pohybu opět silikonovými bužírkami.

Mimochodem, není pravda, jak uvádí tento článek (a i některé další), že by Gamacentrum 01 tiskla kvalitněji než BT100. S BT100 bylo možné dosáhnout kvality plně srovnatelné s 9 jehlovými Epsonkami (ano, mnohonásobně pomaleji, ale šlo to), kdežto body tiskárny Gamacentrum 01 jsou veliké a tisk je také, byť nepatrně, roztřesený vlivem nedokonalé synchronizace.

Všimněte si, jak je realizován posun papíru. Elektromagnet šťouchá do ozubeného kolečka a zpětnému otáčení brání tenký ocelový plíšek. Otáčení je možné jen jedním směrem a nelze se vracet. Na druhé straně mechaniky je pohon šroubu, tím otáčí obyčejný stejnosměrný motor zpřevodovaný přes kladky. Synchronizaci jehel s polohou vozíku zajišťuje počítač, který na tiskárně tiskne, podle impulsů z optického čidla. To je zakrýváno páskem průhledného filmu s černými proužky. Pásek je umístěný na spodní straně vozíku.

Domnívám se, že právě masivnost konstrukce v kombinaci s kovovými díly, jejichž obrábění bylo a je dražší než lisování plastových výlisků, je příčinou, proč byly tiskárny Gamacentrum navzdory nevalným výsledkům tak drahé. A zároveň cena obrábění může být důvodem odfláknutosti a to zas projevem snahy ušetřit.

Cena 4990 Kčs (viz popis z původní krabice, ve které se tiskárna prodávala) za tiskárnu tisknoucí hůř než BT100 prodávanou tehdy za cca 1500Kčs je opravdu smrtící a hodně by mne zajímalo, kolik tiskáren se skutečně prodalo. Ostatně konkurenční BT100 jsem koupil někdy kolem roku 1990 za cca 700Kčs a sloužila pár let k tisku školních prací, Gamacentrum 01 mi byla někým darována pár let potom.

Připojení tiskárny

Tiskárnu jsem kdysi připojoval podle návodu k Didaktiku Gama. Problematický byl neobvyklý konektor, ale vyřešil jsem to nasazením a slepením nasazených dutinek z jiných konektorů Tesla. Průměr kolíčků se shoduje s konektory FRB, viz zelený konektor na zadní straně UR-4.

Připojení k Didaktiku Gama, UR-4, nebo disketové mechanice D40/D80 by mělo být kromě odlišnosti konektoru stejné.

Číslování kontaktů jsem opsal z manuálu k Didaktiku Gama a kontroloval propípáním funkčního kabelu. Obrázek ukazuje číslování při pohledu na konektor, jako na snímku pod nákresem. Snad je to správně. Případně lze snadno správnou orientaci určit podle umístění GND a +5V, které by měly být na vývodu 1, nepoužívá se při připojení k ZX Spectru. Pouze signál z čidla je výstupní.

Tisk

K otestování jsem použil program Desktop od Proximy, protože má ovladač v sobě. Zapojení z manuálu Didaktiku Gama odpovídá varianta A,C ve volbě připojení tiskárny v Desktopu. Originální ovladač umožňující tisk z BASICu pomocí LLIST, LPRINT a COPY je ke stažení na konci článku a používá stejné připojení tiskárny. Kdysi jsem ho používal, ale tentokrát jsem kvůli hlučnosti od experimentů upustil. Ostatně viz video (YouTube). Pravidelné klapání při tisku způsobuje právě elektromagnet posouvající papír.

Na přiložené 10 minutové kazetě Emgeton je obslužný program nahrán z jedné strany 3x pro ZX Spectrum a z druhé strany 3x pro PMD 85. Bohužel program pro PMD nemám jak přečíst, nemohu zasdílet.

Nakonec jsem tiskárnu opět pečlivě uložil a jsem rád, že ji nemusím používat pro každodenní práci :-) Ostatně i k ZX Spectru lze připojit mnohem lepší kousky hardwaru.

Odkazy

• Dexův článek o BT100 a Gamacentrum - skvělý článek o tomtéž z trochu jiného pohledu
• 8 bit Tarbík - zmínka o periferiích k československým osmibitům
• Schotek - Schotkova zmínka o periferiích k PMD85
• diskuze o připojení k PMD - zapojení kabelu k PMD a pod...

Download

• gamacentrum01_printer_driver.tap - originální ovladač z kazety dodávané k tiskárně

Opravené chyby a aktualizace

• 15.5.2011 zveřejněno